A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Bulharsko - Cestopisy

Vysmátá dovolená

Vydáváme se na cestu s mou kamarádkou Míšou, já poprvé letím letadlem!Od začátku až do konce to byl opravdu fičák!

Domluvily jsme se s kámoškou Michalou, že se spolu vydáme do Bulharska na dovču, a tak se taky stalo.Na letišti proběhlo všechno hladce, odbavili nás a my se uchylujeme do jednoho z letištních podniků, že se malinko posilníme vínečkem před letem, já měla vlastně premiéru, takže jsem to vyloženě potřebovala.Objednaly jsme si lahvinku bílého, nějak nám zachutnala, takže samozřejmě nezůstalo u jedné a vysloply jsme hned dvě!Tak pořád pozorujeme hodinky, máme přece času dost, ale vzápětí nás vyvolávají jmény, ať se okamžitě dostavíme k letadlu!!Tak rychle jsem na záchod v životě neběžela, utíkaly jsme jak praštěný, abychom vůbec odletěly a u toho se ještě stíhaly svíjet smíchy jak nějaký puberťačky.
No, stihly jsme to na poslední chvíli, samozřejmě se za námi zaklaply dveře, byly jsme samozřejmě poslední, všichni se už na začátku na nás dívali skrz prsty, to je jasný!Ještě jsme se stihly zeptat bulharských letušek, jestli se dá v letadle kouřit?!!!No, trubky, bylo to spíš z hecu, ale ty nás tedy převezly!Řekly, že klidně vzadu u záchodků, že s tím nemají problém.Byl to šok!
Bulharský letadlo bylo šílený, ještě že jsem to tak nevnímala po tý sedmičce vínečka.Seděly jsme u okénka a do uličky seděla starší paní, chudák, dodnes ji lituju!Jak je známo, alkohol dosti odvodňuje, takže jsme se couraly věčně na záchod jak švábi na pivo.A co nás za chvíli nenapadlo-vyzkoušíme ty cíga, no, když to letušky dovolily?!Nejdřív jsme hulily na záchodě a jak jsme se tak pomotávaly uličkou zpátky do sedaček, ptali se nás ostatní spolucestující:„Vy jste kouřily na záchodě, fakt, jo?!“No nikdo nepřišel, nenadával, takže si umíte představit, jak to vypadalo vzadu u záchodků za půl hodiny, půlka letadla postávala s citaretkama u záchoda na ocase, z legrace vždycky říkám, že to letadlo muselo letět zadkem dolů, kolik nás tam postávalo!
Jinak let byl v pohodě, doplnily jsme hladinku ještě nějakou tou vodečkou s džusíkem a nakonec úspěšně přistály v Bulharsku.Na letišti nějakej dobrák vytáhl lahev Grantsky a než nám vyjely kufry, kolovala mezi lidmi a všichni jsme si blahopřáli, že nás to bulharské letadlo živé a zdravé dopravilo na místo.
Po chvíli si nás vyzvednul delegát a putovaly jsme mikrobusem do apartmánů, tam zas jinej pán vytáhl domácí slivovici, takže jsme už měly opravdu dost.Ubytovaly jsme se v bytečku, docela dobrý, ale spát se nám ještě nechtělo, tak nás ten náš delegát vzal do jedné místní hospůdky na zahrádku, která ještě fungovala, bylo totiž již po půlnoci.Pak si Michala usmyslela, že chce vidět a ochutnat moře a že se musíme dostat k moři ještě dnes.Ukázali nám směr a my vyrazily.No jo, ale nebyla to žádná sranda, nějaké pouliční osvětleni se tam moc nenosilo, tak jsme šly podle sluchu.Vlastně jsme vůbec netušily, kde to jsme, jen moře bylo čím dál blíž.Najednou Míša někam šlápla, podjela jí noha, já jí chytila za krkem za triko, až nitě praskaly…a Míša dobrzdila loktama po zemi-no zedřená byla kvalitně!Pak jsme objevily schody a ty už nás bezpečně dovedly k moři, tak jsme ho ochutnaly a trošku se porochňaly v písku a vydaly se na cestu zpět.To bylo taky dobrý, správnou ulici jsme sice našly hned, ale nemohly jsme se rozhodnout pro ten správný dům.Asi po půl h bloumání jsme dorazily do našeho bytečku a padly za vlast do postele.Ráno jsme měly být v 9h před domem, že jdem na prohlídku města.Obě nás vzbudila šílená žízeň, tak jsme si nalejvaly vodou z vodovodu, protože jsme na pokoji samozřejmě neměly ještě žádné pití.To jsme neměly dělat!Během hodiny jsme se střídaly na záchodě s takovým průjmem, že se to nedalo vydržet.Braly jsme to sportovně, nebo jsme spíš ještě nebyly střízlivé, vymódily jsme se do šatiček a podpatků a vyrazily na již zmiňovaný výlet.Do party s ostatními jsme nějak nezapadly, ale my si vystačily samy, fotily jsme se a tak, bylo to dobrý.Pak byl rozchod na 2h, přepadnul nás hlad, tak jsme si sedly do místního bistra na terásku a objednaly si nějaké kuře a smažené rybičky a vůbec pátý přes devátý.Tu se k nám nachomýtla vypelichaná fenka s vytahanými cecíky, hubená, no prostě chudinka a koukala na nás smutnýma očima.Tak jsme jí krmily, byla hladová, a s pocitem dobrého skutku jsme se vracely na pokoj.Trochu jsme si odpočinuly a odpoledne vyrazily k moři.Cestou jsme teprve našly to místo, kam se Míša málem zřítila, a oběma nám zatrnulo-to byla opravdová propast, ožralí mají fakt většinou štěstí, protože být střízlivé, tak jsme se tam mohly zabít.Moře bylo úžasný, super vlny, takže pěknej den.Druhá noc byla v klidu, ale já se ráno vzbudila, po těla asi 47 malých červených štípanců, mohla jsem se udrbat!!BLECHA!!!Pro dobrotu na žebrotu-já si od tý vypelichaný čuby donesla blechu až na pokoj a ta si na mně do rána krásně smlsla!Prohledávala jsem celou postel, dokonce jsem jí našla, ale s blecho to není žádná sranda, nikdy bych nevěřila, že to minizvíře dokáže takhle skákat!!?Skočila někam k Michale a už jsme jí nenašly.Vystříkala jsem celou postel pánským parfémem, že jí jako odpudím, a já se v něm přímo vykoupala.Svědilo to příšerně, mrcha jedna, ta měla hody, já totiž od malinka veškerému hmyzu šíleně chutnám a asi i voním, protože z mnoha lidí v místnosti to schytám vždycky jen já a nebo minimálně nejvíc.
No nic, tak to jsme přežily.Asi čtvrtý den nám byl nabídnut slavnostní řecký večírek s programem za 20,-Dm, tak jsme se uvolily, že tam zajdem.Jeli jsme někam docela daleko autobusem, před vchodem nás fotili a vítali nás chlebem a solí, začínalo se nám tam líbit, vše nasvědčovalo příjemně strávenému večeru.Byly tam nachystané švédské stoly s řeckými a bulharskými specialitami, hudba, pěkně se to tam zaplnilo, zábava byla super.Pak nám pokynuli, že začíná večeře, tak jsme se vydali ke stolům.Já si dávám pozor, co jím už dlouho, tak jsem si nabrala na dezertní talířek jen pár závitků s nějakým mletým masem a šopský salát.Popíjela jsem jen víno, protože tvrdý alkohol nemusím, Míša se nalejvala rakijí.Uběhla asi hodinka, ještě jsem stihla hodit hrbem a shlédnout vystoupení rádoby indiána, který polykal oheň, a přepadla mě zimnice.Bylo mi příšerně, tak jsem utíkala na záchod, to byl šavlovej tanec, vážení, z dámy byla v minutě totální troska, a aby toho jó nebylo málo, přidal se i superturboprůjem, takže zbytek večera jsme strávila na záchůdku, s kýblem v rukou.Michala tam obrala hajzldědka o všechen toaletní papír a starala se o mě, ta si se mnou taky užila!Pak mi nějaká paní přinesla čerstvě vymačkaný citron a nutila mě to vypít.Nakonec to do mě dostali a trochu se mi ulevilo.Skoukli jsme ještě jedno vystoupení a jeli domů.Michala mi půjčila svůj svetr, kdyby se mi chtělo zvracet, tak bych ho použila místo pytlíku, byla jsem jí za to vděčná a slíbila jí za to novej, v případě, že jí ho pobliju.
Dojeli jsme bez úhony, v noci to ještě párkrát přišlo, Míša mi vylejvala lavor s blitíčkem, ale rána jsem se nakonec dožila.
Rozhodla jsem se, že už nepozřu nic z jejich jídel, a našly jsme si blízko českou hospodu, kde jak jsme potom zjistily perfektně vařili.Takže jsme tam pobývaly 3x denně a bylo nám hej.Zažily jsme spoustu legrace, myslím, že tahle dovča nám oběma opradu prodloužila život, prostě jsme pořád bulely smíchy.
Majitel té české hospody měl ještě jeden noční bar opodál, tak se nám jeden večer stalo, že jsme po večeři jednoduše jen přelezly z hospody do baru.Báječně tam hráli, to bylo něco pro nás, tančily jsme , zpívaly, no paráda.Byl to jeden z posledních večerů na naší dovolené, tak jsme to pojaly tak nějak rozlučkově.Byly tam pohodlné sedačky, nebo spíš boxy, tak se krásně sedělo, vlastně jsme to tam ten večer zavíraly.
Ráno se probírám, nějak se drbu, bylo mi to divný, ty bleší štípance už mám přece dávno zahojený, ne?!No, mám, ale mám i nový, že?!Někde na té pohodlné sedačce v baru na mě vyčkávala další blecha a jelikož funguju opravdu jako hmyzí magnet, tak jsem si jí opět dotáhla domů!!!A zase 50 štípanců!Míša se na mě koukala ráno jak na exota, dostala hned záchvat smíchu, když viděla tu rudou cestičku, kterou si na mě ta svině skákavá vyhryzala!
Byl poslední den, vyrazily jsme do města na nákupy a večer jsme pomalu balily k odletu.Zařekla jsem se, že už nebudu pít, že musím alespoň přiletět střízlivá.Nestalo se, pár panáků na letišti padlo, ale už jen decentně.
Po příletu domů do Čech nás vyzvednul můj tehdejší přítel, tak jsme měly co vyprávět, ovšem ten nevěřil svým očím, když jsem se před ním svlékla, a uviděl tu rozdrápanou dráhu, kterou jsem si odtamtud přivezla.
No, a když to pak další den viděli naši, dohromady s mým vyprávěním se počůrali smíchy.
Nikdy na tuhle dovolenou nezapomenu a i takhle chci poděkovat Míše za zážitky, na které se nezapomíná!!

další cestopisy
Komentáře
2
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
chillipes 28.03.2011 02:56
 

Super cestopis! Humorný, výstižný! Přeji mnoho dalších spokojených cest do sladkého Egypta.

  • Anonym (2)
  • Byra
aknelka 24.04.2009 08:13
 

No díky,pěkně jsem se zasmála :-P tak to asi v egyptě nehrozí co.Na tem prví let -co mě čeká jsem si taky myslela ,že to zkousnu vínkem-no nevím aby mě nebylo zle z něj a ne z letu. ;-)

Zpět na všechny diskuze